Památky (fotografie ve fotogalerii)


KOSTEL SVATÉHO JANA KŘTITELE

      na náměstí se připomíná jako farní již v r. 1354. Zpětně se o něm uvádí informace i k r. 1273. V letech 1594 - 1773 byl pod patronátem jesuitské koleje jindřichohradecké. V r. 1653 uhodil blesk do kostelní věže a od ní se rozšířil oheň i na kostel a některé sousední domy. Teprve v r. 1688 se dočkal kostel oprav (resp.nové výstavby) a v r. 1693 byly vyzvednuty nové zvony. V r. 1723 se nad městem opět vztyčila věž, která však byla po dalším požáru v r. 1821 snížena a opatřena hlásnicí a pavlačí. V r. 1823 byly na věž vytaženy zvony a zasazen kříž na věži a r. 1824 byla věž vystavěna do dnešní podoby. V r. 1846  byla věž opatřena hodinovým strojem se dvěma ciferníky, který byl r. 1864 vyměněn za čtyřciferníkový. Kostel původně ve slohu gotickém má nyní podobu barokní. U kostela býval hřbitov, který byl v r. 1803 zrušen a vykopané ostatky uloženy ve sklepení pod zvonicí na hřbitově u Božího těla. Další rozsáhlá rekonstrukce věže byla zahájena v r. 1997 a dokončena v r. 2004. Od 25. 9. 2004 je věž veřejnosti přístupná.
(1) Zapletal T.: Sborník starožitného města Počátek I. -  III.

KOSTEL BOŽÍHO TĚLA, MĚSTSKÝ HŘBITOV A KOSTNICE

<>       První zmínky o existenci kostelíka Božího těla a kostnice najdeme v městských sirotčích knihách, kde se uvádí, že roku 1565 Pavel Havrda odkázal ke kostelu a na opravu kostnice 2 kopy grošů. Koncem 17. století byl kostelík již velmi zchátralý a  proto byl v letech 1705 – 1711 přestavěn v barokním slohu - nejspíše podle plánů italského stavitele Domenica de Angelo. Z původního kostelíka zůstalo pouze kamenné ostění, ozdobené znakem hradeckých pánů. Zajímavá je dotace stavby – největší příspěvek na stavbu (téměř 2/3) pocházel z „přívarku“ počáteckého pivovaru, tj. <>z prodeje navíc přivařeného piva. Interiér kostela na vlastní náklady zařídil počátecký rodák a smíchovský farář Vincenc Švehla. Do nového kostela bylo pořízeno pět oltářů, které jsou dílem jednoho sochaře, pravděpodobně Františka Bauguta. V Počátkách působil a je mu připisováno i sousoší sv. Jana Nepomuckého na náměstí. Kostel byl vybaven novými varhany, které jsou z r. 1717 od Václava Pantočka z Dačic. Současně se stavbou kostela byly vysázeny lípy, z nichž však některé musely být už v r. 1792 poraženy, protože poškozovaly kostelní zdivo. Nyní jsou památné stromy v okolí chráněné. <>Zajímavá je stavba zvonice (hranolová) s mohutnou bání cibulovitého tvaru krytou šindelem, která byla při opravě r. 1999 kompletně vyměněna. Poslední oprava kostela byla provedena v r. 1998.
      K městu patří tři kostely: Božího těla na hřbitově, sv. Kateřiny v Lázních sv. Kateřiny a nejstarší a zároveň nejdůležitější – sv. Jana křtitele na Palackého náměstí.Ten sloužil jako farní pro celé okolí a v jeho bezprostřední blízkosti se rozkládal i původní hřbitov. V pol. 16. století se začaly hřbitovy zřizovat na okrajích měst (z důvodu ochrany proti nejrůznějším epidemiím, které bývaly v této době velice časté a s tragickými následky). Místo pro nový hřbitov bylo vybráno u kostela Božího těla, za tzv. horním předměstím, přesto se však ještě dlouho (sice omezeně – tuto výsadu měli zřejmě jen „vyvolení měšťané“) pohřbívalo u farního kostela na náměstí. Původní hřbitov na náměstí byl zrušen až v r. 1802, kdy z něj byly ostatky pohřbených vykopány a přeloženy do sklepení zvonice. Městský hřbitov bylo nutné brzy rozšířit (v letech 1875 – 6). Naposledy se jeho rozloha zvětšila v r. 1938, kdy vznikla i jeho druhá část.
      Na hřbitově nalezneme hrob rodičů básníka Otokara Březiny a rodičů hudebního skladatele Vítězslava Nováka. V hrobce rodiny Nedvídkovy odpočívá první žena básníka Josefa Václava Sládka Emilie. Je tu i spousta dalších hrobů významných počáteckých občanů. V okolí kostela stojí čtyři památné lípy velkolisté staré 250 let. Tyto stromy tvoří dominantu hřbitova a jsou chráněné.
(1) čerpáno z informační tabule u hřbitova
(2) Zapletal T.: Sborník starožitného města Počátek I.-III.

KAPLE SVATÉ ANNY

      Založena roku 1694 – Ludvík de Gregorio. Navazoval na ní dřívější městský chudobinec, který však v roce 1821 shořel společně s kaplí. Kaple byla proto celá ze základu opravena, a to v roce 1834. Má tvar osmibokého hranolu, při hranách se sdruženými pilastry. V podkroví je bohatě členěná římsa. Je kryta osmibokým jehlanem, na němž je posazena vysoká, hrotitá,  pseugotická věžička. Stěny jsou členěny obdélnými okny s krepovaným orámováním. Vnitřek má tvar epileptický se třemi pravoúhlými vchody, z nichž dva jsou na bocích a třetí při západní straně. Klenba je kuplovitá s osmi kápěmi a spočívá na osmi pilastrech s římsovou hlavicí. Při západní straně je předsíň křížově sklenutá o dvou polích, v té době spojená s chudobincem. Na předsíni je půlkruhovitý otvore pro varhany a chor. Dveře mají kování z 18. století. Roku 1899 byla kaple zcela nově zrestaurována nákladem počáteckého rodáka kanovníka Vincence Švehly, později znovu v roce 1934. Zevně je reliéf svaté Anny, empír., z 1. poloviny 19. století. Dnes je kaple v majetku Sboru církve československé husitské.
(1) Soukup J.: Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Pelhřimovském, Díl XVIII. Praha 1903.
(2) Zapletal T.:
Sborník starožitného města Počátek I.- III. díl.

KAŠNA SE SOUSOŠÍM SVATÉHO JANA NEPOMUCKÉHO

      V kamenné kašně uprostřed náměstí stojí SOUSOŠÍ SVATÉHO JANA NEPOMUCKÉHO. Pochází z let 17171720 a jeho tvůrcem je sochař Baugut. Je trojboké a tak je svým tvarem přizpůsobeno tvaru náměstí. Na mohutném žulovém soklu stojí masívní pilíř, na jehož vrcholu je socha sv. Jana Nepomuckého v životní velikosti. Na podstavcích umístěných nahoře na přeseknutých hranách boků pilíře jsou sochy sv. Jana Křtitele, sv. Josefa a sv.  Prokopa v životních velikostech. Nad těmito sochami na římse podstavce sochy sv. Jana Nepomuckého jsou tři sošky andělíčků. Celý pilíř je bohatě zdoben reliéfy. Sousoší bylo r. 1828 opraveno nákladem tehdejšího děkana Václava Roháčka a r. 1839 obehnáno KAŠNOU, která  má zprohýbaný půdorys. Po jejím obvodu jsou na třech stranách  umělecky ztvárněny sochy andělů se štíty. Na vnější stěně kašny je nápis: Zvětšeno nákladem obce Počátecké r. 1864 Josefem Hrabou. Sousoší i kašna jsou provedeny v žule, andělé se štíty v pískovci. Původní kašna byla dřevěná a stála blíže kostelu.
(1) Zapletal T.: Sborník starožitného města Počátek I. -  III.

KOSTELÍK SVATÉ KATEŘINY V LÁZNÍCH

      Přesné datum vzniku není známo, ale úzce souvisí s historií starobylých lázní sv. Kateřiny. První bezpečné zprávy o kostelíku se nacházejí v městskývh knihách teprve z druhé poloviny 16. století, kdy byl pravděpodobně vybudován z příspěvků poutníků.V jindřichohradeckém archivu bylo nalezeno, že kostelík stál již v r. 1636 a měl vlastní kapitál. Býval to menší poutní kostel, který se po třicetileté válce dostal do závislosti ke kostelu sv. Jana Křtitele v Počátkách. Léty zchátral natolik, že  na počátku 18. století byl  téměř na spadnutí. V r. 1730 byl přestavěn v současnou barokovou podobu o prohýbaném půdorysu s krovem v podobě husarské přilbice. Přestavba je připisována významnému staviteli Kiliánu Ignáci Dienzenhoferovi. K další opravě došlo v letech 1835 – 1837, 1863 – 1864 a 1874. V r. 1884 byla opravena střecha kostela. Při nové opravě střechy r. 1887 byla nalezena destička s datem 1587. Další nutné opravy proběhly v r. 1935 a v letech 1937 – 1938 byl šindel na střeše nahrazen měděným plechem. Zároveň byla znovu vystavěna zřícená levá věžička , krov a popraskané zdivo a byla odstraněna sakristie, která původně při kostele nestála. Základy byly zajištěny proti podmáčení. V r. 1996 byl proveden stavebně – historický průzkum kostela a v r. 1997 vypracován projekt jeho obnovy. V r. 2001 proběhla rekonstrukce. U kostelíka býval hřbitov lemovaný kamennou ohradní zdí, ale téměř nic se z nich nedochovalo.
     Původně byly v kostelíku dva zvony, pocházející z let 1561 – 1573 a díky svému stáří byly za 1. světové války ušetřeny rekvizice a staly se tak nejstaršími v kraji. Nyní je v kostelíku pouze zvon jeden, druhý slouží jako umíráček v Počátkách. V současné době probíhá další rekonstrukce kostelíka.
(1) Zapletal T.: Sborník starožitného města Počátek I. - III.
(2) Balík I.: Vlastivědný sborník Pelhřimovska 14/2003.

KAPLIČKA SVATÉ KATEŘINY SE ZŘÍDLEM,
KAPLIČKA SVATÉ MARKÉTY,
KAPLIČKA SVATÉHO VOJTĚCHA

      Zřízení kaplí nad triádou pramenišť se nejčastěji připisuje rodu Leskovců z Leskovce. Jeden člen tohoto rodu – Kryštof měl prý mj. dcery Kateřinu a Markétu, které podle jedné verze onemocněly tyfem. Lékem na jejich nemoc se stala právě voda z lesních pramenů a tak jejich otec z vděčnosti nechal nad jedním z nich zbudovat kapličku, kterou zasvětil sv. Kateřině a druhý, jižnější pramen sv. Markétě. Blízko od ní pak stojí u bývalého pramene kaplička  sv. Vojtěcha, která byla postavena později.
      Podle hlavního zřídla sv. Kateřiny bylo celé místo nazváno „Kateřinkami“. Na množství vody bylo nejvydatnější a voda z pramene se využívala nejen k pití, ale hlavně ke koupelím – vanové a parní lázně. Hlavní kateřinská kaple je zdvojená a jeozdobena obrazem sv. Kateřiny. Voda se stéká v překrásné, mechem obrostlé kamenné nádržce.
      Zřídlo sv. Markéty je v hustém lese, přibližně 600 kroků od sv. Kateřiny jižním směrem. Kaplička je uzavřená, uvnitř ozdobená krásnými obrázky a velkým dřevěným obrazem sv. Markéty. Voda z tohoto pramene se používala pouze k pití.

      Otevřenou a překrásně zrenovovanou kapli sv. Vojtěcha najdeme kousek od sv. Markéty, asi 200 kroků. Pramen už zde ale není.
      Lázeňská voda byla označována jako železitá, křišťálově čistá, perlivá, s příjemnou chutí bez zápachu a stálou teplotou 6°R.. Využívala se k pití, koupání (vodoléčebné lázně – parní, vanové, kropící a říční) a měla lidem pomoci od různých nemocí (kloubní nemoci a revma, kožní, srdeční a oběhové nemoci a nejrůznější nemoci dýchacího ústrojí). Protože krásné lázeňské místo leží v čisté, příjemné a tiché přírodě Českomoravské vrchoviny, bylo v minulosti navštěvované i jako blahodárně působící na nervy celou řadou význaných osobností. (J. V. SLÁDEK, JULIUS ZEYER, F. X. SVOBODA, F. X. ŠALDA, ZDEŇKA BRAUNEROVÁ. V letní sezóně 1910 byl lázeňským lékařem doktor ANTONÍN ČAPEK, otec JOSEFA, KARLA A HELENY.) K pramenům se dá dojít příjemnou procházkou lesem asi čtyřmi cestami.

VLASTIVĚDNÉ MUZEUM

      Bylo založeno r. 1892 a je tak bezesporu nejstarším v regionu. Po rozsáhlé čtrnáctileté rekonstrukci byla v r. 1997 otevřena stálá expozice. Měšťanský dům, ve kterém je muzeum umístěno pochází z 16. století a svou vnitřní architekturou je velice zajímavý. Expozice muzea nabízí opravdu nevšední zážitek - zasvětí návštěvníka do nejstarší historie města, tehdejší řemeslné výroby, přiblíží společenský život v 19. století a k vidění je také mj. pěkně vybavená kuchyně a selská místnost.

RODNÝ DŮM OTOKARA BŘEZINY  S PAMÁTNÍKEM

      V domě na náměstí je umístěna stálá expozice věnovaná O. Březinovi.

PAMĚTNÍ DESKY
(fotogalerie)

OTCOVSKÝ DŮM TOMÁŠE PEŠINY Z ČECHORODU